Pět na Pět
Pět na pět
Protože jako vysloužilý žák už nemám moc přístupů, jak dělat rozhovory s učiteli, jsem si řekla, že to teda se mnou skončí. Ale jednou v hodině, když jsem se tak koukala z okna na ten veliký smrk s šiškami (a někdy tam běhají i veverky!), tak jsem si řekla, že vlastně nemusí to být přece vždycky rozhovor s dvaceti otázkami, aby jste se něco dozvěděli.
Tady vám předkládám váš jídelníček s pěti chody. ;-) A na tento týden jsme si pro vás připravili něco od mistra kuchyně (aneb co si v chemii vytvoříš, to si taky sníš) a jemnou anglickou delikatesu. Mimo jiné u nás najdete také pár lososů na divoko (aneb s orientací v přírodě nejdál dojdeš) a také samozřejmě nesmí chybět středověká a moderní kuchyně. Takže směle do ochutnávání!
? Takže hned na začátek zostra. Jaký je váš největší trapas, který jste zažili ve škole?
@ Jana Bolková : Těch trapasů už bylo!! A myslím, že není nikdo, kdo by žádny nezažil. Od běžných jako je rozepnutý zip, zapomenutý text, špinavé tričko... Každý trapas je nahrazený novým. Tak třeba před 14 dny jsem žuchla uprostřed hodiny ze židle, když jsem se natahovala pro tužku. Až na vyhozené rameno a naražený bok to bylo ok. Myslím, že jsem třídu docela pobavila :o)
@ Mario Zemánek : Těch už bylo J J J , že je těžké si vybrat, který byl ten NEJVĚTŠÍ. Ale vzpomínám si na jednu situaci. Těsně po mém prvním nástupu do práce, to jsem ještě učil v Ostravě, jsem jednou v hodině přírodopisu zadal žákům nakreslit obrázek ryby. Děti to byly hodné, tiché a kreslily jak o život. A já, protože jsem šel pozdě tehdy spát, jsem v tom tichu usnul. Mezitím zazvonilo, což já ale neslyšel. Žáci nevěděli, co dál, tak se jeden z nich odhodlal a jemně mne probudil. A já, nic netušíc, jsem pokračoval se slovy: „A teď vám vysvětlím, k čemu slouží rybě žábry“ J J Třída se mohla uválet smíchy… J J J
@ Břetislav Holesz : Mno, dalo by se říct, že jsou skoro na denním pořádku:-) A dá se s nimi pěkně pracovat:-) Ale asi ten největší, na který nikdy nezapomenu, byl ten úplně první. Takže určitě moje první hodina učitele na praxi ve čtvrtém ročníku na výšce. To byl jeden velký trapas:-) Pamatuji si z ní tolik, že jsem se po 20 minutách otočil k tabuli a jen tak pro sebe jsem si řekl, že pokud tohle přežiji, tak už bude jenom lépe. Byla to hrůza.
@ Vladimír Česák : Nepřipouštím si trapasy. Vše, co se stane, je lidské a vše se dá nějak vysvětlit a řešit. Nepokládám za trapas ani když je někomu špatně v autobuse, ani když se někomu udělá díra na ponožce, ani když se někdo přeřekne. Mnohem horší je, když někdo něco udělá schválně a zlomyslně, a ještě si myslí, kdovíjak je vtipný. To nesnáším.
@ Martin Jadrný : Na začátku písemky jsem se přeřekl a řekl jsem áčko/skupina/ si píče.
? Určitě nemáte v plánu být jen dokonalým učitelem po celý život. I kdyby se vám to splnilo, existuje nějaká profese, kterou byste si rádi zkusili?
@ Jana Bolková : Vždycky jsem si přála pracovat v lékárně. Miluji tu zvláštní vůni, která tam je, míchat mastičky a pomáhat lidem.
@ Mario Zemánek : Kapitán velké výletní zaoceánské lodě nebo DJ.
@ Břetislav Holesz : Chtěl bych být proměněn v orangutana a dělat knihovníka na magické univerzitě:-)
@ Vladimír Česák : Mně už nic jiného nezbývá, ale rád bych zkusil farmařit, chovat zvířata - ale to i zkouším, třeba na chalupě ( je to těžké, ale baví mě to).
@ Martin Jadrný : Vždy mě lákala chirurgie, ale to už nevyjde. Snad simultánní překladatelství.
? Jaký je váš životní sen, který chcete stoprocentně do konce života zažít?
@ Jana Bolková : Navštívit Safari v Keni. Ale to se mi asi nesplní.. :o(
@ Mario Zemánek : Procestovat celou Afriku ze severu na jih nebo z východu na západ.
@ Břetislav Holesz : V sedmdesáti si sednout první den důchodu do ratanového houpacího křesla, přehodit přes sebe deku, zapálit si dýmku a začít číst dlouhou knihu:-)
@ Vladimír Česák : Nemám takové sny - nebo ? Chtěl bych si koupit multifunkční frézku - traktůrek. Šetřím na něj už dlouho, ale nemohu se hnout z místa.
@ Martin Jadrný : Procestovat americký kontinent - obzvlášť Kanadu.
? A naopak, co je váš největší zážitek, na který určitě nikdy nezapomenete?
@ Jana Bolková : Určitě narození dcery, kterou jsem viděla hned, jak přišla na svět, protože u narození syna jsem byla v narkóze.
@ Mario Zemánek : Let PARAGLIDEM !!! Na to fakt nezapomenu do smrti J J J
@ Břetislav Holesz : Ráno na ukrajinské pláži, jemný písek, lehký vítr, delfíni, moře...
@ Vladimír Česák : Zážitků je tolik. Každý den přicházejí další. O některých si vykládáme třeba ve výchově k občanství“ v sedmičkách. Některé jsou zase takové, že se je snažím vymazat, ale to jde těžko.
@ Martin Jadrný : Pobyt a život v Anglii-dlouhý a nezapomenutelný zážitek.
? A jako poslední. Myslíte si, že jsou žáci rok od roku horší?
@ Jana Bolková : Nemyslím si, že slovo horší je to správné. Každý rok jsou děti/žáci jiní. Někdy pohodoví, jindy nepořádní, potom zase neposlušní.. Vcelku jsou pořád stejní, jen záleží, v jaké sestavě se zrovna sejdou.
@ Mario Zemánek : Nemyslím, naopak se domnívám, že my učitelé, jak se nám zvyšuje číslo na „tachometru života“, ztrácíme schopnost se vcítit do vaší věkové kategorie, což je ale přirozené. J Doufám, že já se ještě občas vcítit dokážu J!!!
@ Břetislav Holesz : Jsou jací jsou. Hlavně že pořád mydlí florbal :-)
@ Vladimír Česák : Myslím si, že to není pravda. Vždycky se najdou individua, která se snaží vám pokazit život svou arogancí nebo hloupostí. Mávněte nad nimi rukou a chovejte se jako lidé s přehledem. Zažil jsem i mnohem horší žáky, než jsou teď na škole.
@ Martin Jadrný : Myslím, že jsou jiní.
Autor: Elizie
Komentáře
Přehled komentářů
To je u nás ve třídě na každodenním pořádku, že se někdo přeřekne
Taky trapas
(Janička, 24. 10. 2008 17:32)Taky se mi stal jednou trapas.Sem utíkala do výtvarki a za zatáčkou stála učitelka a já do ní málem narazila.Ale jak sem zastavila tak se mřekla dobrý den paní učitelko.!!!!!!!!!A on to byl pan ředitel----------------)))))))
Mazec
(Petr Pavliš, 18. 10. 2008 14:32)fakt dobrý článek, myslím si že to mnohé pobaví, i mě se stalo mnoho hrozných trapasů, např. když jsem ve druhé třídě asi ondlel nebo co, hodina začínala typickým DOBRÝ DEN PANÍ UČITELKO, a já už jen DOBRÁ DEN PAN..., a naraz se mi zatočila hlava, udělala se mi mlha před očima a spadl jsem tak ž mě probudila až rána do topení, nebo v dětském parku, když jsem se držel jedné tyčky, za kterou jsem vysel, tak za mnou přišel kámoš a stáhl mi kalhoty i se spoďárama, a jedna holka to viděla :D :D :D
:D ==
(Petr Pavliš, 26. 10. 2008 14:43)